Zápisky z cesty po Vietnamu - My Son
Při procházce nočním městem jsme byli vtaženi do krámku, kde se mi zalíbily temně modré šaty. Vešla jsem se do nich, ale neslušel mi střih a než jsem se nadála, paní mi vzala míry a já si vybírala ten správný odstín zelené barvy. Zelené šaty jsem si totiž vždycky přála, ale u nás prostě nebyly k sehnání. A v tom vidím, že i mamce berou míry na sukni a Michala přesvědčily, ať si nechá ušít košili.
Takže My Son…
Ráno nám byla uvařená snídaně přesně na čas. Velmi tlustá palačinka zalitá slazeným kondenzovaným mlékem, na kterou jsem si ještě nakrájela banán. Tušila jsem, že mě to zasytí na hodně dlouho. Cesta do My Son trvala asi hodinu klimatizovaným autobusem, takže se mamce ani nestihlo udělat špatně. My Son je budhistický chrámový komplex a nachází se v tropickém pralese. Kdo mě zná, ví, že nesnáším pavouky. Výskyt pavučin byl větší, než jsem čekala, a tak jsem jen zlehka našlapovala a držela se vždy uprostřed cesty daleko od vegetace, ale pak jsem si na jejich přítomnost docela zvykla.
My Son bylo velmi poničeno za války Američany. Bylo trochu smutné pozorovat je, jak se tu bezstarostně prochází a nic si neuvědomují. Snad jen tady člověk narazí na paradoxní situaci, kdy bývalý příslušník Vietcongu, dělá průvodce potomkům vojáků, před kterými právě na tomto místě chránil svou zem. Když jsme se na to celé ptali našeho velmi milého průvodce, smutek v jeho očích nám naznačil, že mu rozebírání této situace nepřináší žádnou radost. Ale peníze zkrátka nemají jméno…
V té džungli byla snad stoprocentní vlhkost a asi 40 °C. Koupali jsme se ve vlastním potu. Nic tak šíleného jsem nikdy nezažila. Od nás jsme zvyklí na suché teplo, ale mokré horko pro mě bylo nezvyklé a ubíjející. Dvě hodiny tam mi úplně stačily. Chvílemi jsme měla pocit, že přes horko ani nejsem schopná vnímat ty úžasné stavby kolem. Do toho jsem se pořád bála, abych se nezamotala nohou do pavoučí sítě. Pan průvodce mě sice uklidňoval, že jsou malí, ale věřte mu.
Zpátky do Hoi An jsme se vrátili lodí, což nás konečně trochu ochladilo. Domů jsme se vrátili unavení, vaření a hladoví, ačkoli výlet obsahoval i oběd. Takže jsme si dali jen krátký odpočinek a sprchu a vyrazili jsme zpátky do města.
Noční Hoi An je prostě dech beroucí místo. Už jsem ho vzala na milost. Na všech stromech i domech visí lampiony… Není uměle zkrášlené pro turisty, je prostě takové. Lidé pouštějí lampiony se svíčkami po řece. Ze všech míst voní něco dobrého a nejsou tu jen luxusní restaurace, ale i obyčejné pouliční stánky. Po jídle jsme si šli vyzvednout naše ušité oblečení a byli mile překvapeni, že nám vše sedí. Pak už následovala jen krátká procházka městem, nákup pár suvenýrů a návrat do postele.
Po cestě z My Son jsme se ještě zastavili v malé řezbářské vesnici.
Noční Hoi An, který jsem si na konec zamilovala.
Jedna z mnoha krejčovských dílen, kde vám ušijí cokoliv do druhého dne.
Podle legendy žila obrovská dračí příšera. Tělo měla ve Vietnamu, hlavu v indii a ocas v Japonsku. Kdyby švihla ocasem, tak by to v Japonsku způsobilo zemětřesení, proto ji museli nějak zabít nebo zneškodnit. A tak tedy v jejím nejcitlivějším mítstě postavili most, čímž se jí navždy zbavili. Místním, ale na konec bylo příšery líto, a tak postavili na mostě svatyni, kam se chodí dodnes modlit za její duši.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen
Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - proč se nám líbí Kanazawa
Dnes jsme cestovali doslova po vzoru místních, což znamená s pořádnou svačinou sebou. Na každém nádraží je vždy patro s jídlem, které je vyloženě připravené a určené k tomu, aby si ho člověk vzal sebou na palubu vlaku.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - obyčejný den
Japonsko je vážně podivná země. Určitě už jste slyšeli o takzvaných trainspotterech, tedy o lidech, kteří fotí vlaky
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - posvátná hora
Znáte taková ta vtipná srovnání dvou fotek, kdy u jedné je napsáno „očekávání“ a u druhé „realita“? Tak přesně něco takového jsme dnes zažili na hoře Inari.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - první ochutnávka Kjóta
Pokaždé, když si povzdechnu, že už asi nemůže být horší počasí, mi někdo tam nahoře dokáže, že se mýlím. Dnes z nebe padaly doslova proudy vody a teplota klesla pod deset stupňů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 707x
Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/
https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy
http://www.veronikajanu.cz/