Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Expedice Yucatán - zvířátka v Uxmalu

28. 02. 2016 9:52:16
Dnešní den byl ve znamení velkých přesunů a objevování nových míst. Ráno jsme opět vstali na místní poměry hrozně brzy. Tady totiž veškerý život začíná až tak kolem desáté, takže když se v osm dožadujeme snídaně, jsme prostě divní

Ale naštěstí hned u hotelu byla restaurace, kde nám paní udělala pravou mexickou snídani, která pochopitelně obsahovala fazole, tortilly a chilli. Divím se, že si ho tu nedávají i do kávy (která je tu mimochodem stejně hrozně hnusná, dokonce tak hnusná, že i já si do ní musím dát mléko a cukr!) Také porce jídla jsou tu doslova obří. Ať si dá člověk cokoli, je toho hrozně moc a ke všemu podávají limetku. Objednáváte si pivo a nachos a dostanete tácek s limetkami.

Po snídani jsme se vydali k jeskyni Loltún, kde se opět ukázaly sklony Mexičanů k okrádání turistů. Zaplatili jsme za parkování, zaplatili jsme vstupné (podle mě neúměrně vysoké), které se skládalo ze dvou sum, což jsem vážně nepochopila, a když nás pustili dovnitř, průvodce chtěl další naprosto nehoráznou částku za jeho služby ohánějíc se průkazkou a tím, že bez něj tam stejně nesmíme... grrrr... Někdy mi tu skutečně tečou nervy. Na druhou stranu musím uznat, že nám řekl spoustu zajímavostí a dával pozor, abych si někde nezlomila nohu, protože průchod jeskyní byl místy skutečně nebezpečný a světla bylo zoufale málo.

Vchod do jeskyně Loltún (kamenný květ)

místo s názven Grand canyon

nástěnná malba stará asi 15 000 let, podobná se dá vidět jen v jeskyni v Altamiře

původně se do jeskyně dalo dostat jen šplháním po liánách, aby byli Mayové chráněni před divokými šelmami

Pak už jsme si to namířili k hlavní atrakci dnešní dne, Mayskému městu Uxmal (čti Ušmal). To byl opravdu velký rozdíl oproti pustému Calakmulu. A opět to podivné vstupné složené ze dvou položek. Kus platíte u jednoho okénka, kde můžete bez problémů platit kartou, druhou část platíte u paní, která sedí hned vedle v té samé kase, ale kartou se u ní platit nedá. Jeden lístek vám cvaknou hned a druhý o dvacet metrů dál. „Máte slevu pro učitele?“ „Ano, mám mezinárodní učitelskou licenci.“ „Aha, mezinárodní u nás neplatí, jen mexická.“ (Něco podobného jsme už zažili i u pumpy, jako by snad Mexiko bylo nějaký zvláštní světový útvar)

Uxmal byl samozřejmě krásný, jak jinak. Všude spousta Leguánů, kteří byli tak blízko, až to chvílemi nahánělo strach. Ze začátku jsem měla obrovskou radost, když jsem spatřila prvního a zběsile ho fotila. Pak jsem si všimla, že tu není jen jeden nebo dva, jsou jich tu desítky! Lezou po stromech, neobratně přeskakují z větve na větev, syčí na sebe a nebo se jen tak vyhřívají na horkých kamenech.

Daleko vtipnější je však pozorovat Američany (rozuměj USA). Jak říká můj manžel: „ když oni jsou jako zvířátka“. Všichni jsou neuvěřitelně tlustí a už od pohledu hloupí. Ne, vážně! Zmateně popocházení sem a tam, jsou hluční, na všechno ukazují těmi tlustými prstíky a vykřikují „oh my god!“ Obvykle mají neustále po ruce něco k jídlu, nejčastěji pak pytlík chipsů. To je velká móda i pro Mexičany. Snad nikdo tu nepije nic jiného než Colu. Reklamy tu jsou na ní na každém domě. Sehnat velkou láhev čisté vody je celkem problém, všude mají obvykle jen litrové láhve, ale slazené nápoje se běžně vyskytují v baleních po dvou a půl litrech. Stejně jako chipsy a křupky a všechny tyhle hrůzné věci v barevných šustících obalech se tu prodávají v pytlích o velikosti malého dítěte.

pyramida kouzelníka, je nejvyšší v Uxmalu a je naprosto netypická svou oválnou základnou

jeden z desítek leguánů, které jsme potkali

Když jsme byli dostatečně vynadívaní a vaření z ruin v Uxmalu, vydali jsme se ještě do města Campeche, abychom navštívili i Mexický záliv a mohli tak tvrdit, že jsme „objeli celý Yucatán“. Ne, určitě ne jen pro to. Věděla jsem, že je to krásné město, které stojí za to vidět. A skutečně bylo velice krásné, ale přišlo mi možná až příliš „navoněné“. Když člověk celou cestu tam jede venkovem, kolem malých domků a chatrčí, přes slumy na kraji města a pak náhle vidí vymydlené voňavé centrum opečovávané pro turisty... Nějak se mi tomu nechtělo věřit. Samé drahé obchody a kavárny. Krásné, barevné, ale nepravdivé.

každá vesnička tu má svůj kostel podobně jako u nás

Náměstí v historickém centru Campeche

Mexická vlajka, orel na kaktusu co v zobáku drží zeleného hada

Toto město svou španělskou historii nezapře :-)

No a teď se válím na posteli v Méridě a těším se, až zaklapnu deník a položím hlavu na polštář.

Autor: Veronika Janů | neděle 28.2.2016 9:52 | karma článku: 13.15 | přečteno: 285x

Další články blogera

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zamyšlení na závěr

Dnes jsem vstala nějak brzy, asi je to tím, že je dnes poslední den. Zabalím poslední věci a vrátíme auto, které nám neuvěřitelně dobře sloužilo. Zkrátka už jen pár hodin a opustíme Madagaskar.

4.12.2016 v 11:48 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 206 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zpátky v Taně

Probudila jsem se do zataženého rána a marně přemýšlím, jak nacpu do kufru všechny dárky, které jsem koupila.

13.11.2016 v 9:47 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 248 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - je to blízko!

Člověk by nikdy neměl říkat, že už ho nemůže nic překvapit, a už vůbec ne tady na Madagaskaru. Nevím, za co jsme si to právě dnes zasloužili, ale pravděpodobně jsme byli jen po zásluze potrestáni za dobré skutky.

14.10.2016 v 12:38 | Karma článku: 14.79 | Přečteno: 364 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - co se děje kolem cest

Dnes ráno jsme se probudili doslova v botanické zahradě. Naším cílem pro dnešní den se totiž stal národní park Ranomafana.

3.10.2016 v 11:03 | Karma článku: 20.86 | Přečteno: 326 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jiří Jurčák

Ligurie – Cinque Terre

Cinque Terre je v Itálii něco podobného, jako u nás Telč či Český Krumlov. Historie kam se podíváš, navíc posazená v subtropických zahradách na útesech nad samým mořem.

19.8.2017 v 12:46 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 177 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 204: Že nevíte kdo vymyslel matematické znaménko rovná se (=) ?

Na území britského Walesu najdeme množství turisticky atraktivních lokalit. Za návštěvu stojí kromě hradů i zdejší tři národní parky. Prvním navštíveným byl Pembrokeshire Coast National Park a v něm krásné pobřežní městečko Tenby

19.8.2017 v 11:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Ervín Dostálek

Báječné místo k narození - 203:Prvním navštíveným hradem ve vzpurném Walesu byl Caerphilly

Wales má nejvíc hradů na světě - kolem čtyř stovek. Na konci 13. st. obsadil s konečnou platností Wales anglický král Edward I. a spoutal jej "železným kruhem" královských hradů. Prvním z nich byl hrad Caerphilly 10km od Cardiffu

18.8.2017 v 21:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (III) – Mix 1

Narodili jsme se příliš pozdě na to, abychom mohli v Rudém moři cokoli nového objevit a pojmenovat. Tamní tvorové byli definováni dávno před námi, někteří už v druhé polovině 18. století.

18.8.2017 v 18:05 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 79 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 202: Cardiff

Millennium Stadium pro 75 tisíc sedících diváků pro mistrovství světa v ragby i zápasy OH ve fotbalu i vystoupení Madonny a dalších zpěváků a hudebních těles, i hrad, centrum, přístav - to je Cardiff (Caerdydd), metropole Walesu.

18.8.2017 v 8:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 699
Jsem zdravotní laborantka, tato práce mě sice baví, ale daleko radši se věnuji focení. Velice toužím po tom stát se skutečnou fotografkou. Navštívila jsem spoustu zajímavých míst a ráda bych se s ostatními podělila o své postřehy ale hlavně o fotografie. Další mojí velkou láskou je dobré jídlo, ráda zkouším nové věci a nebojím se experimentovat. Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/ https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy http://www.veronikajanu.cz/


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.