Road trip Madagaskar - po dálnici RN7
Příroda se tu člověku před očima mění každých 50 kilomterů a já nevěděla, jestli se dřív dívat vpravo nebo vlevo. Je neuvěřitelné, jak moc zdejší krajina připomíná tu naší. Nebo spíš všechny krajiny, které jsem kdy viděla, dohromady. Chvíli má člověk pocit, že je na Šumavě nebo v Alpách, ale pak spatří palmu nebo rýžové pole. Také „dálnice“ RN7 je mnohem, mnohem horší než všichni čekali a než tvrdila mapa. Měla to být nejhlavnější cesta, kterou Madagaskar má. Páteř, která spojuje celou zemi od severu k jihu. Doufala jsem proto, že je široká alespoň 4 metry a dá se po ní jet minimálně 80 kilometrů v hodině. Ach já naivní!!! Cesta je srovnatelná s cestou na Špindlerovku a měla jsem pocit, jako bychom dnes třikrát za sebou projeli švýcarské pasy. Nejen, že je cesta úzká a rozbitá, ale neustále po ní courají skupiny lidí, zebu a taxibruisery. Obvykle se ani není jak vyhnout. Mnohokrát jsme viděli díru přes celou cestu, připomínající kráter od meteoritu. Celou dobu mi vrtalo hlavou, jak tuto cestu zvládají normální osobní auta, která jsme občas potkali. Když jsem první den na letišti viděla naše auto, říkala jsem si: „Ježiš, taková kráva velká, úplně zbytečná! Vždyť nemáme v plánu jezdit mimo hlavní silnice…“ A dnes jsem si už několikrát řekla: „panebože, děkuji za tohle auto“. Pokud tuhle cestu přežije, na konci mu postavím pomník.
Ranní procházka v Antsirabe. Měla jsem pocit, že místní byli najednou přívětivější než v předchozích dnech a všichni velmi milí.
Kola jsou tu nejdůležitější dopravní prostředek a tak není divu, že se o ně starají a opravují na každém rohu.
Na trhu bylo ráno velmi živo a my si s radostí koupili tašku kaki a skvělý domácí sýr. Chutnal nám tolik, že jsme se tu pro něj zastavili i cestou zpátky.
Po nákupech nastala ještě tradiční návštěva pošty. Posílali jsme snad třicet pohledů na různé kontinenty a světe div se, dorazily úplně všechny!
Typická ukázka dálnice RN7, té lepší části.
Kdekoli jsme zastavili, třeba jen na vyfocení krajiny, okamžitě se k nám ze všech stran začali sbíhat místní. Všichni chtěli pózovat velkému fotoaparátu a dostat pak za to náležitou odměnu.
Měli jsme štěstí na sezónu sklizně rýže, takže všude kolem cest se rýže sušila, mlátila, nosila na hlavách.
Když jsme si mysleli, že o moc horší už to být nemůže, cesta zmizela na 20 kilometrů úplně. Je paradoxní, že nejvíc je cesta rozbitá ve vesnicích a městech a úplně nejvíc před obchody a všude tam, kde někdo něco prodává. Až se člověk nemůže ubránit pocitu, že cestu ničí schválně, aby u jejich krámku člověk musel zpomalit až zastavit a oni mohli snáze obchodovat. Posledních 20 kilometrů už jsme se tomu jen zoufale smáli a modlili se, ať už je konec.
A tady ta horší část cesty...
Také mě překvapilo, jak je Madagaskar hornatá země. Nevím, proč jsem ji ve svých představách měla jako zelenou placku. Každopádně Top Gear by sem měl v nějakém z příštích speciálů určitě zamířit.
Tradiční pohledy z cesty. Jak už jsem psala, viděli jsme ledacos, ale nelze vyfotit všechno :-)
A další typický obrázek. Děti prodávající sezónní ovoce u cesty. Nejdříve jsme netušili, co nabízí právě tyhle děti, ale po ochutnání jsme s překvapením zjistili, že je to vyloupaný Physalis :-)
V této podobě jsem Physalis u nás nikdy neviděla. Byl neuvěřitelně sladký a chutný. Určitě rostl někde divoce v přírodě, ale nám se ho najít nepodařilo.
Do Fianarantsoy jsme tedy dorazili řádně naklepaní a unavení, ale chtěli jsme ještě vidět zdejší vlakové nádraží. Je proslulé hlavně tím, že místní vlak jede úsek 100 kilometrů až 12 hodin. Když jsem dnes ten vlak uviděla, pochopila jsem. Kdybych šla pěšky, byla bych rychlejší, navíc se vlak cestou každou chvíli opravuje. Škoda, že nemáme tolik času, jsem si jistá, že výlet jím, by jistě stál za to!
Při ranním odjezdu vlaku bývá kolem vždy hrozný zmatek, večer tu však nebyla ani noha.
Pak jsme usoudili, že si zasloužíme pořádnou večeři, nejlépe zebu steak. A tak jsme našli celkem přátelsky vyhlížející restauraci, která se chlubila tím, že dělají asi pět druhů steaků. Objednali jsme si tedy tři piva, jídlo a masové taštičky, abychom o 20 minut později zjistili, že žádné steaky nemají. A tak jsme se odebrali na půl hladoví a na půl opilí zpět do našeho hotelu. ŽÍT MADAGASKAR!
Smažené masové pirožky, kterých jsme si měli dát víc :-)
"pan barman" Tomuhle klukovi bylo tak šestnáct a šéfoval dvěma dvanáctiletým servírkám. Za povšimnutí stojí zejména jeho bar složený z limonád a piva :-D
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen
Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - proč se nám líbí Kanazawa
Dnes jsme cestovali doslova po vzoru místních, což znamená s pořádnou svačinou sebou. Na každém nádraží je vždy patro s jídlem, které je vyloženě připravené a určené k tomu, aby si ho člověk vzal sebou na palubu vlaku.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - obyčejný den
Japonsko je vážně podivná země. Určitě už jste slyšeli o takzvaných trainspotterech, tedy o lidech, kteří fotí vlaky
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - posvátná hora
Znáte taková ta vtipná srovnání dvou fotek, kdy u jedné je napsáno „očekávání“ a u druhé „realita“? Tak přesně něco takového jsme dnes zažili na hoře Inari.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - první ochutnávka Kjóta
Pokaždé, když si povzdechnu, že už asi nemůže být horší počasí, mi někdo tam nahoře dokáže, že se mýlím. Dnes z nebe padaly doslova proudy vody a teplota klesla pod deset stupňů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 707x
Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/
https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy
http://www.veronikajanu.cz/