Tajuplný Nippon - úvahy ve vlaku
Právě sedíme v Shinkansenu a před chvílí se za okénkem mihla hora Fuji. Tak jsem jí tedy konečně viděla. Je mnohem větší, než jsem čekala, pocukrovaná sněhem. Je hezké vidět, jak se Japonci těší ze své země a jejích symbolů, protože si jí najednou všichni začali fotit a upozorňovat cizince ve vlaku, sedící na druhé straně. Vlaky jsou tu tak pohodlné! Tolik místa pro nohy a ke všemu jsou sedadla otáčecí, takže vždy všichni jedou ve směru jízdy. Líbí se mi také způsob značení na nástupišti. Pokud máte například lístek do dvanáctého vagónu, tak už na nástupišti přesně víte, kde zastaví a kde budou dveře. Na zemi je dokonce vyznačený koridor, kam si stoupnout, aby si lidé vzájemně nepřekáželi při nastupování a vystupování. Všechno je tak rychlé a organizované, že zpoždění prostě neexistuje. Další, co mi přišlo naprosto geniální je, že přesně víte, které vagóny mají rezervovaná sedadla a které ne. Nestane se tak, že vás někdo s místenkou vyhodí. Tohle všechno se dokonce dozvíte dávno předtím, než vlak přijede. Japonci jsou prostě dál úplně ve všem. Cokoli si člověk koupí nebo dělá je tzv. user friendly. Je myšleno hlavně na koncového uživatele. Jakýkoli pytlíček, krabička a otevírání jídla nebo nápoje je promyšlené do detailu a funkční! Nikdy člověku nezůstane utržený kus růžku tak, že balení nejde otevřít. Automaty na nápoje úplně běžně umí teplý čaj a kávu, ale ne do kelímku, automat vyhodí teplou plechovku nebo plastovou láhev – teplé tak akorát na pití a ohřátí.
Opět na Tokio station
Taky se mi moc líbí odvaha lidí, co se týče módy. Všichni si tu nosí, co se jim jen zachce. Klidně o tři čísla větší farmářky k tomu krajkové šaty a kočičí uši. Stará paní si beze strachu vezme plyšové boty a bláznivé brýle. K vidění je zkrátka cokoli. Občas máme dokonce problém s určením pohlaví. Velmi sympatický mi byl například nějaký dědeček s moderním chytrým telefonem v lesklé červené barvě a k tomu měl v uších zářivě růžová sluchátka a čepici s kšiltem dozadu. Naprosto běžné jsou tu ponožky v lodičkách a balerínách – krajkové, barevné, s obrázky.
Další kulturní šok pro nás byla návštěva obyčejného supermarketu. Opět jsem si asi stokrát povzdechla, že žiju ve špatné zemi. Takový výběr čerstvých ryb nemají u nás ani v tom největším Makru. Kusy čerstvé chobotnice za pár korun, nepřeberné množství mořských plodů, všechno tak čerstvé! Miska sashimi z tuňáka v přepočtu za 120 korun. Člověk neví, co dřív zkusit a ochutnat. Myslím, že i přes výdej energie neustálým chozením, mám už minimálně dvě kila nahoře, jenže tady prostě nejde říct „nemám chuť“.
Nabídka malého supermarketu :-)
Před cestou jsme si ještě stihli dát něco malého v jedné z místních jídelen. Kolem oběda tam byl nekutečný šrumec. Jedna malá restaurace vedle druhé nabízely podobné pokrmy z čerstvých ryb.
Před odjezdem do Kjóta jsem měla v plánu ještě navštívit císařský palác. Bohužel mi nedošlo, že je pondělí a tak bylo zavřeno. No nic. Máme alespoň důvod se sem vydat znovu!
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen
Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - proč se nám líbí Kanazawa
Dnes jsme cestovali doslova po vzoru místních, což znamená s pořádnou svačinou sebou. Na každém nádraží je vždy patro s jídlem, které je vyloženě připravené a určené k tomu, aby si ho člověk vzal sebou na palubu vlaku.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - obyčejný den
Japonsko je vážně podivná země. Určitě už jste slyšeli o takzvaných trainspotterech, tedy o lidech, kteří fotí vlaky
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - posvátná hora
Znáte taková ta vtipná srovnání dvou fotek, kdy u jedné je napsáno „očekávání“ a u druhé „realita“? Tak přesně něco takového jsme dnes zažili na hoře Inari.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - první ochutnávka Kjóta
Pokaždé, když si povzdechnu, že už asi nemůže být horší počasí, mi někdo tam nahoře dokáže, že se mýlím. Dnes z nebe padaly doslova proudy vody a teplota klesla pod deset stupňů.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - když prší
Dnešní den byl velmi zvláštní. Probudili jsme se do deštivého rána a mlha byla tak hustá, že nebylo vidět ani Tokio sky tree.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - zamlžené Nikkó a večerní Unagi
Právě sedím ve vlaku z Nikkó a přemýšlím o všem, co jsem doposud zažila a viděla. Japonsko je opravdu naprosto jiné, než země kde jsem doposud byla.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - rybí trh a mrakodrapy
Některé dny jsou tak krásné, že se mi o ně skoro ani nechce dělit. Ten dnešní začal poměrně brzy, probudili jsme se kolem půl šesté, rozhodli jsme se tedy, že navštívíme neslavnější rybí trh Tsukiji.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - Sakury a šťastné konce
Když jsem odjížděla do Japonska, měla jsem trochu obavy, že možná ani nebudu mít o čem psát. Přece jen je to naprosto kultivovaná a především kulturní země.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - první dojmy
Takže opravdu Japonsko. Jsem tady, je to tak a už mi ho nikdo nevezme. Můj splněný sen o sakurách, gejšách a sushi.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - zamyšlení na závěr
Dnes jsem vstala nějak brzy, asi je to tím, že je dnes poslední den. Zabalím poslední věci a vrátíme auto, které nám neuvěřitelně dobře sloužilo. Zkrátka už jen pár hodin a opustíme Madagaskar.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - zpátky v Taně
Probudila jsem se do zataženého rána a marně přemýšlím, jak nacpu do kufru všechny dárky, které jsem koupila.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - je to blízko!
Člověk by nikdy neměl říkat, že už ho nemůže nic překvapit, a už vůbec ne tady na Madagaskaru. Nevím, za co jsme si to právě dnes zasloužili, ale pravděpodobně jsme byli jen po zásluze potrestáni za dobré skutky.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - co se děje kolem cest
Dnes ráno jsme se probudili doslova v botanické zahradě. Naším cílem pro dnešní den se totiž stal národní park Ranomafana.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - národní park Isalo
Dnešek byl opět naprosto úchvatný. Viděli jsme tolik věcí, že snad ani není možné, že to byl jen jeden den.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - jedeme dál
Tak jsme se dnes ráno rozloučili s mořem i posledním baobabem a vydali se zpět směr Tana. A jak bylo v plánu, zastavili jsme cestou v národním parku Isalo.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - čas na odpočinek
Včerejší i dnešní den jsme zasvětili odpočinku na pláži. Musíme se zregenerovat a načerpat síly na cestu zpět.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - konečně v ráji
Tak jsme se tedy konečně dostali až do nejvzdálenějšího bodu naší cesty. Malého ráje se jménem Ifaty...
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - až do Tuleáru!
Včerejší den byl tak vyčerpávající, že jsem měla sílu už jen lehnout si do postele. Když jsme ráno opustili Fianarantsou, všichni jsme očekávali, že se cesta konečně zlepší, ale nestalo se tak.
Veronika Janů
Road trip Madagaskar - po dálnici RN7
Jsme ve městě Fianarantsoa a já vůbec nevím, čím začít. Ranní procházkou městem? Tím, co všechno jsem dnes po cestě viděla? Nebo tím, že jsme 20 kilometrů jeli dvě hodiny?
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 707x
Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/
https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy
http://www.veronikajanu.cz/