Veronika Janů
Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/
https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy
http://www.veronikajanu.cz/
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 707x
Seznam rubrik
Veronika Janů
Expedice Yucatán - cirkus Chichen Itza
Cirkus Chichen Itzá, tak se bude jistě jmenovat dnešní kapitola. Jinak to snad ani nazvat nejde. Nevím, k čemu bych to mohla přirovnat, možná tak ke Karlštějnu, ale ani tak to není zdaleka taková „opičárna“.
Veronika Janů
Expedice Yucatán - zvířátka v Uxmalu
Dnešní den byl ve znamení velkých přesunů a objevování nových míst. Ráno jsme opět vstali na místní poměry hrozně brzy. Tady totiž veškerý život začíná až tak kolem desáté, takže když se v osm dožadujeme snídaně, jsme prostě divní
Veronika Janů
Expedice Yucatán - cesta přes středozemí
Opět jsem si dnes připadala tak trochu jako doktor Emil Holub na cestách. Ráno po snídani jsme se ještě rychle vykoupali v moři, dali si poslední mahahualskou Margeritu a vydali se na cestu přes vnitrozemí co města Oxkutzab..
Veronika Janů
Expedice Yucatán - zapomenutý Calakmul
Včerejší den byl zase jeden velký zážitek, který začal prostou touhou jet se podívat do Belize. Od hranic jsme byli asi hodinu a půl cesty, naše auto má licenci pro cestu do Belize a tak nám nic nebránilo vyrazit.
Veronika Janů
Expedice Yucatán - Mahahual
Komáři, komáři, komáři!!! Už jsem se zmínila, jak strašně krvelačné a žravé tu ty potvory jsou?! Opravdu mě nenapadlo, jak šílené to může být.
Veronika Janů
Expedice Yucatán - muž z laguny
Celou noc jsem trpěla utkvělou představou, že ráno najdu na moskytiéře obrovského pavouka, ale díkybohu nestalo se tak.
Veronika Janů
Expedice Yucatán - déšť a želvy
Jsem tak unavená, že ani nevím, jestli zvládnu všechno zapsat. Dnešní den byl opět zážitek přes zážitek...
Veronika Janů
Expedice Yucatán - poznáváme rozdíly
Včera už jsem neměla sílu nic zapsat. Přistání a vůbec všechno, co se odehrálo potom, bylo zmatené. Přijeli jsme do země, kde nefunguje nic kromě jednosměrek.
Veronika Janů
Expedice Yucatán - zamotaný začátek
Stejně, jako jsem se dlouho neměla k napsání poslední kapitoly o Vietnamu, tak jsem se nemohla přesvědčit k začátku psaní Mexika.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - kapitola, která nikdy nevznikla
Velmi dlouho jsem sbírala odhodlání k napsání poslední kapitoly a vlastně jsem ho nenašla nikdy. Ne, že by se snad stalo něco hrozného, naopak. Byl to poslední a naprosto jedinečný den, který jsme opět strávili toulkami po Hanoji.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - veslařky z Tam Coc
Včera jsme si udělali naprosto odpočinkový den. Škoda, že tu nikde poblíž není moře, protože to by bylo pro relaxaci naprosto ideální.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o radostech a strastech skútrů
Tohle musím zapsat ještě za tepla, dokud toho mám plnou mysl! Stále se mi trochu třesou ruce (možná spíš už zase, díky rýžové pálence). Ale měla bych začít pěkně od začátku...
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - cesta do Ninh Binh a úvahy o módě
Dnes jsme se přesunuli do Ninh Binh, přesněji do místa Tam Coc. Musím přiznat, že je to snad to nejkrásnější místo, jaké jsem kdy viděla. Nebo minimálně nejkrásnější ve Vietnamu.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o vytrvalosti a toulání
Tak už je to zase tady. Tolik zážitků a následné únavy, že nestíhám zapisovat. Včera jsme hned po snídani šli s naší místní paní průvodkyní do její rodné vesnice.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o překonávání a Sapě
Jak jsem byla trochu zklamaná a rozladěná z Ha Long, tak nyní nevycházím z úžasu. Asi jsem prostě víc na hory. Od první chvíle to tu miluju.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o logistice, náhodách a darech
Právě jsme se probudili do nového dne na Cat Ba a je tu vlhkooooooooooooo!!! Pokud jsem si myslela, že v Hanoji je nejvlhčí vzduch, co jsem zatím poznala, tak tohle je další level...
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o kontrastech, vlhku a Cat Ba
Probuzení na lodi bylo neuvěřitelně zmatené. Vietnamci jsou vážně neuvěřitelní. Už v šest hodin ráno, ještě před snídaní, byli všichni odvezeni plavat (nebo tedy nevím, co šli dělat, protože do hodiny byli zase zpět na snídani).
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - Vítejte v Ha Long Bay
Takže cesta do Ha Long... Nelze jí popsat jinak, než jako úmornou. Vzdálenost 130 km jsme překonávali čtyři a půl hodiny. Do autobusu bylo narváno víc lidí, než výrobce původně vymyslel a to k nám v půlce cesty přibyl ještě stopař.
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - jak jsme objevovali Hanoj
Ráno jsme měli snídani v hotelu. Ne, že bychom potom nějak zásadně toužili, ale v bylo to v ceně pokoje, tak proč ne?
Veronika Janů
Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - Cesta a proč jsme měli slzy v očích
Když jsem loni psala na poslední stránku našeho cestovního deníku, Tam Biet, a že se do Vietnamu určitě ještě vrátíme, ani zdaleka mě nenapadlo, že by to mohlo být tak brzy.
Veronika Janů
Jak jsem fotila bez světla
Pokud namítáte, že fotit bez světla nejde, máte absolutní pravdu. Musím se přiznat, že tohle byl opravdu tak trochu křest ohněm.
Veronika Janů
Zápisky z cesty po Vietnamu - Rozloučení
Po úžasném dni v Mramorových horách už nás čekal jen návrat zpátky do Saigonu a pak let Dubaj – Praha.
Veronika Janů
Zápisky z cesty po Vietnamu - Mramorové hory
Takže Mramorové hory... Po pravdě, nečekala jsem, že by mě mohly tolik uchvátit! Trochu jako mlžné hory z Avatara. Nahoru se šlo po velmi strmých, vysokých schodech vytesaných do skály. Nevím, kolik jich bylo, ale na můj vkus možná až příliš.
Veronika Janů
Zápisky z cesty po Vietnamu - Pláž a kolo
Vzhledem k tomu, jaké nám včera bylo šílené vedro, rozhodli jsme se dnes vyhledat pláž. K snídani jsme dostali zdejší specialitu Kao lao. Tedy čerstvé vaječné nudle s pár plátky pečeného vepřového a spoustou bylinek. Mně to opravdu moc chutnalo, a tak jsem vyluxovala mističky i po mamce a Michalovi, kteří se na takovou snídani tvářili značně nedůvěřivě. Konečně jsem se pořádně najedla!
Veronika Janů
Zápisky z cesty po Vietnamu - My Son
Ještě jsem se zapomněla zmínit o tom, jak jsme si nechali ušít oblečení. To, že v Hoi An šijí oblečení na míru, jsem samozřejmě věděla a tak nějak doufala, že bych si mohla nechat něco ušít. Ale na druhou stranu jsem čekala, že to bude nesmyslně drahé.
| předchozí | 1 2 3 | další |
