Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - o kontrastech, vlhku a Cat Ba

28. 06. 2015 9:08:09
Probuzení na lodi bylo neuvěřitelně zmatené. Vietnamci jsou vážně neuvěřitelní. Už v šest hodin ráno, ještě před snídaní, byli všichni odvezeni plavat (nebo tedy nevím, co šli dělat, protože do hodiny byli zase zpět na snídani).

Nám ještě v noci bouchal na dveře průvodce, že v sedm máme my tři check out. Nejzmatenější na tom celém bylo, že jsme se ani neměli šanci rozloučit s našimi spolucestovateli z celého světa. Tak jsme alespoň v rychlosti dali průvodci vizitku, ať jí předá třem rozesmátým Vietnamcům, kteří nás cestou fotili a nebáli se vzít foťák ani na kajak.

Takže teď je nějakých osm hodin ráno, spíš ani ne, a my už jsme stihli třikrát přestoupit, abychom na konec skončili na překvapivě luxusní lodi (plujeme teď zase s jinými cizinci) a jedeme se podívat na perlovou farmu.

Drobná vsuvka – Včera večer jsem si na lodi umyla vlasy. Zpětně si nejsem jistá, jestli to byl dobrý nápad. Myslím, že už mi nikdy neuschnou. Je tu naprosto neuvěřitelné vlhko. Všechno je vlhké, ulepené a nabylo to na objemu (včetně nás). Věci, které jsme včera vybalili z batohu, už tam prostě nešly vrátit zpátky!

Mamka se právě kochá výhledem, Michal lehce pospává v lehátku. Nálada je uvolněná a líná. Ale měli jsme rozhodně větší štěstí, než kolegové Holanďani, kteří dostali snídani sebou do tašky a tvářili se dost naštvaně.

Po návštěvě perlové farmy nás stihli přemístit na další loď. Už vůbec netuším, v jaké části zátoky se nacházíme a kam vlastně jedeme. Nemáme teď žádného průvodce, ale zdá se, že o nás všude vědí, nepochopitelné.

Mluvila jsem už o kontrastech?! Dnešní den jich byl plný. Krásná zátoka se smaragdovou vodou a v ní ostrovy z odpadků. Plovoucí vesnice jsou sice krásně romantické, ale současně je to i ekologická katastrofa. Nebýt UNESCO, lidé by tu za chvíli neměli co obdivovat...Ale i teď jsem měla pocit, že kdo chtěl toto místo navštívit, měl to udělat tak před pěti lety.

Náladu nám pak trochu spravil výlet na kolech, do historické vesnice ukryté v srdci ostrova Cat Ba. Jeli jsme na kolech asi tři kilometry skrz džungli. Byl to neuvěřitelný zážitek. Naráželi do nás tropičtí motýli o velikosti malých ptáků. Všechno bujelo životem a ze zelené barvy skoro až přecházel zrak. Viděli jsme tak vedle zničené zátoky i kus naprosto nedotčené přírody. No jo... ta vesnice asi byla taková jen na oko turistů, ale já tomu chtěla věřit. Ukázali nám typický dům, s hospodářskými zvířaty. To pro nás samozřejmě nebylo nic zas až tak zásadního. Ano, opravdu vím, kde se berou vajíčka a jak vypadá prase. Mnohem víc jsem zkoumala spíš pavučiny a hmyz, který jsem v životě neviděla. Ukázali nám, jak se vyrábí rýžová pálenka a v tu chvíli mi bylo jasné, že jí určitě ochutnat nechci. Já bych totiž s dovolením ráda viděla i na cestu zpátky ;-)

Vlhko, vím, že pořád píšu o vlhku, ale mám pocit, že s každým dalším místem co tu navštívíme, ještě o něco stoupne. Nebylo tu nějaké šílené horko, celou dobu bylo spíš pod mrakem, ale z nás doslova lilo. Byli jsme naprosto mokří a já si neumím představit, kdy nám ty věci uschnou. Možná až při zpáteční cestě v letadle.

Pak jsme lodí byli odvezeni do města Cat Ba a to už taková krása nebyla. Spíš naopak. Na ostrově jsme měli možnost ubytovat se buď v bungalovech a nebo v hotelu. Bungalovy pro nás byly velmi drahé, ačkoli se nám velice líbily. Na obrázcích od cestovní agentury, která nám výlet zajišťovala, vypadaly jako malý ráj se soukromou pláží. Ovšem, když jsme k nim pak přijížděli a vykládali tam část cestovatelů... Byla jsem ráda, že tam nebydlíme. V blízkosti oné krásné pláže byla ve vodě snad tuna odpadků, špinavá voda. Smutný pohled. Takže na konec naše bydlení v hotelu ve městě tak špatné nebylo. Pláž od něj byla asi deset minut pěšky a byla krásná, místními se začala plnit až po západu slunce, kdy my jsme se vraceli zase zpátky. Večeři jsme měli zajištěnou ve vedlejší restauraci, protože tento hotel večeře nenabízel. Další ukázka pružnosti Vietnamců. Na večeři jsme byli společně s kanadským párem. Opět Velmi sympatičtí a zajímaví lidé. Po té, co jsme takto mluvili s několika lidmi, pochopili jsme, že je vlastně úplně jedno kolik člověk za výlet do Ha Long zaplatí. Stejně vždycky skončí na stejné lodi...

Zítra nás čeká noční přesun do Sapy. Noční vlak, jsem nesmírně natěšená a zvědavá.

Poslední pohled na loď, kde jsme strávili noc

Návštěva perlové farmy a vysvětlení jak se perlorodky chovají.

Tohle je jen malý střípek a ukázka znečištění zátoky. Tyhle růžové "hleny" pluly zátokou a vytvářely místy opravdu velké pásy znečištění. Když jsme se na to ptali průvodců, vždy se snažili vyhnout odpovědi a tvrdili, že nevědí, co to je. :-/

Pohled na část plovoucí vesnice.

Tady se v zátoce chovají ryby.

Jízda na kolech skrz džungli

V srdci ostrova Cat Ba

Jak se vyrábí rýžová pálenka.

Osaměla pláž ve městě Cat Ba

V zátoce ve městě Cat Ba žije velká populace stále na lodích a znečišťují okolí.

Ale najdou se tu i celkem romantická místa, jako například tato plovoucí restaurace.

Tuhle fotografii jsem si nemohla odpustit. Čilý noční ruch a kdo dobře počítá, napočítá čtyři lidi na jednom kole :-)

Autor: Veronika Janů | neděle 28.6.2015 9:08 | karma článku: 18.74 | přečteno: 700x

Další články blogera

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zamyšlení na závěr

Dnes jsem vstala nějak brzy, asi je to tím, že je dnes poslední den. Zabalím poslední věci a vrátíme auto, které nám neuvěřitelně dobře sloužilo. Zkrátka už jen pár hodin a opustíme Madagaskar.

4.12.2016 v 11:48 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 219 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zpátky v Taně

Probudila jsem se do zataženého rána a marně přemýšlím, jak nacpu do kufru všechny dárky, které jsem koupila.

13.11.2016 v 9:47 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 255 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - je to blízko!

Člověk by nikdy neměl říkat, že už ho nemůže nic překvapit, a už vůbec ne tady na Madagaskaru. Nevím, za co jsme si to právě dnes zasloužili, ale pravděpodobně jsme byli jen po zásluze potrestáni za dobré skutky.

14.10.2016 v 12:38 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 374 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - co se děje kolem cest

Dnes ráno jsme se probudili doslova v botanické zahradě. Naším cílem pro dnešní den se totiž stal národní park Ranomafana.

3.10.2016 v 11:03 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 342 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 247 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.23 | Přečteno: 182 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 187 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 433 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 705
Jsem zdravotní laborantka, tato práce mě sice baví, ale daleko radši se věnuji focení. Velice toužím po tom stát se skutečnou fotografkou. Navštívila jsem spoustu zajímavých míst a ráda bych se s ostatními podělila o své postřehy ale hlavně o fotografie. Další mojí velkou láskou je dobré jídlo, ráda zkouším nové věci a nebojím se experimentovat. Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/ https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy http://www.veronikajanu.cz/


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.