Road trip Madagaskar - konečně v ráji

10. 07. 2016 10:12:59
Tak jsme se tedy konečně dostali až do nejvzdálenějšího bodu naší cesty. Malého ráje se jménem Ifaty...

Průvodce nás strašil, že 26 kilometrů z Tuleáru se jede hodinu, kvůli nezpevněné cestě, ale tentokrát jsme měli štěstí. Číňané totiž pochopili, že Madagaskar je místo, kam by se dalo expandovat a začít podnikat a tak mezi Tuleárem a Ifaty začali budovat pořádnou cestu. Zatím je jen uválcovaná a pořád ve výstavbě, ale je to úžasný pokrok. Dalším krokem ještě bude udělat ze zdejšího letiště opět mezinárodní a postavit pár pořádných rezortů. Zejména to letiště by tady tomu výrazně pomohlo. Včera v hotelu jsme byli úplně jediní ubytovaní, většina ostatních hotelů byla zavřená. Nebála bych se tvrdit, že jsme snad byli i jediní turisti ve městě vůbec.

Ráno před odjezdem jsme se šly s mamkou ještě tradičně projít městem. Brzy ráno totiž člověk vidí to nejzajímavější. To je ve městě nejvíc živo a nejlépe se fotí. Tato fotka je důkazem toho, že Malgaši nic nevyhazují a všechno znovu nějakým způsobem zužitkují.

Místní masna. Škoda že na fotkách nejsou vidět ta hejna much, která se všude vznášela. Celkem se divím, že nám ze zdejší stravy nikdy nic nebylo...

Už když jsem tuhle fotku vyfotila, věděla jsem, že to bude jedna z mých nejoblíbenějších.

Holky v prádelně. Moje přání vyfotit si je je hrozně pobavilo a poprvé jsem se setkala s tím, že pár z nich se vyloženě fotit nechtělo a odešly ze scény.

Autobusy se tu běžně plní lidmi a věcmi až k prasknutí.

Také je běžné, že se autobus opravuje zatímco lidé nastupují. Nikdy není jisté, jestli skutečně odjede (a dojede), ale tím si nikdo hlavu neláme, tady čas nehraje roli.

Tři kufry a jedno auto působily na hotelovém parkovišti hodně opuštěně.

A tady už zastávka na focení cestou do vesnice Ifaty.

Agáve, mangrovy, písečná duna a moře...

Slané jezero působilo trochu zlověstně.

Odbočka k našemu "hotelu". tady si paradoxně naše navigace věděla rady a dovedla nás bez problémů na místo.

Je to tu překrásné a já jsem hrozně nešťastná, protože jsem dostala prudkou alergickou reakci na sluníčko. Jistě za to mohou antibiotika, která bereme jako profylaxi kvůli malárii. Byla jsem ve vodě snad jen deset minut a celé tělo mám jako v ohni. Hlavně ruce a prsty. Je to šílené, jako by se mě slunce rozhodlo sežrat, jako bych měla na rukou rozžhavené uhlí. A já tolik chci jít ven prozkoumávat okolí! Domluvili jsme na zítra šnorchlování a já se už teď bojím, jak to zvládnu. Hodina tam, hodina šnorchlování a hodina zpět... a já mám problém přejít jen mezi stíny. Alespoň, že už mě opouští rýma a kašel. Mám pocit, že právě můj kašel místní dost znervózňuje. Koukají na mě jako bych měla minimálně tuberu, nachlazení tu asi neznají.

Takhle nás přivítala hotelová pláž

Tradiční pirogy, vydlabané z jednoho kusu balzového dřeva.

Při dnešní 26 kilometrů dlouhé cestě nás opět zastavovali zvědaví policisté, dnes tedy jen jednou, včera si pětkrát. Vždycky jsou hrozně zvědaví, zkoumají Michalův mezinárodní řidičský průkaz, ptají se, jestli mluvíme malgašsky a ti nejzvědavější chtějí vidět i pasy a pak se zoufale snaží přečíst naše jména.

Autor: Veronika Janů | neděle 10.7.2016 10:12 | karma článku: 19.16 | přečteno: 710x

Další články blogera

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen

Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!

22.4.2018 v 10:22 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 347 | Diskuse

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - proč se nám líbí Kanazawa

Dnes jsme cestovali doslova po vzoru místních, což znamená s pořádnou svačinou sebou. Na každém nádraží je vždy patro s jídlem, které je vyloženě připravené a určené k tomu, aby si ho člověk vzal sebou na palubu vlaku.

16.4.2018 v 20:32 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 334 | Diskuse

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - obyčejný den

Japonsko je vážně podivná země. Určitě už jste slyšeli o takzvaných trainspotterech, tedy o lidech, kteří fotí vlaky

16.4.2018 v 19:22 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 337 | Diskuse

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - posvátná hora

Znáte taková ta vtipná srovnání dvou fotek, kdy u jedné je napsáno „očekávání“ a u druhé „realita“? Tak přesně něco takového jsme dnes zažili na hoře Inari.

2.4.2018 v 8:52 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 440 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Hurt

Na Staromáku jak na horách, jen bez sněhu

Chcete si udělat výlet do Prahy? No jasně, že jo. Praha je krásné město. Je zde spousta památek a pěkných míst, které stojí za to je navštívit.

10.12.2018 v 15:42 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 238 | Diskuse

Michal Tříska

Vánoční trhy - Český Krumlov

Projděte se malebnými uličkami středového města, které jsou vánočně ozdobeny a na místním náměstí si pak vychutnejte tradiční adventní trhy.

10.12.2018 v 13:10 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 306 | Diskuse

Jan Tomášek

Vzpomínky na Teplice

Takový malý návrat v čase do dob, když Hadí lázně ještě byly v provozu a vařilo se zde výborné rizoto.

10.12.2018 v 1:43 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jan Tomášek

Adventní sobota v Zubří

V sobotním výletu nastala sice neplánovaná změna, ale i tak dojem z cesty lze označit jako příznivý.

9.12.2018 v 4:01 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 124 | Diskuse

Michal Tříska

Vánoční trhy - Ústí nad Labem

Vydejte se užít si Ústecké Vánoce, který nabízí trhy na několika místech a pořádají k ním bohatý doprovodný program.

8.12.2018 v 9:32 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 61 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 679
Jsem zdravotní laborantka, tato práce mě sice baví, ale daleko radši se věnuji focení. Velice toužím po tom stát se skutečnou fotografkou. Navštívila jsem spoustu zajímavých míst a ráda bych se s ostatními podělila o své postřehy ale hlavně o fotografie. Další mojí velkou láskou je dobré jídlo, ráda zkouším nové věci a nebojím se experimentovat. Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/ https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy http://www.veronikajanu.cz/

Najdete na iDNES.cz