Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Road trip Madagaskar - jedeme dál

26. 08. 2016 11:11:29
Tak jsme se dnes ráno rozloučili s mořem i posledním baobabem a vydali se zpět směr Tana. A jak bylo v plánu, zastavili jsme cestou v národním parku Isalo.

Ještě poslední procházka při východu slunce.

Musím přiznat, že je to zatím asi nejdrsnější ubytování, jaké jsme měli. Bungalovy až nápadně připomínají malgašské domy uplácané z hlíny. V koupelně, která ani nemá dveře, mě k smrti vyděsila žába, pod stolem jsem našla pavouka a na záchodě žije kolonie mravenců. Vůbec tu žijeme dost v souladu s přírodou. Zjistila jsem například, že v autě pod mojí sedačkou žijí štěnice, které sebou už od začátku úspěšně všude vozíme.

Příliv a odliv je v Tuleáru tak velký, že z přístavu prostě naprosto zmizelo moře.

A zase ti lidé kolem cest... Neustále jsem si připadala jako u nás na vsi o pouti.

na zítřejší den jsme si domluvili celodenní prohlídku parku. Na návštěvu národních parků jsem se těšila úplně nejvíc, ale současně se i nejvíc bojím. Jak jistě už všichni pochopili, strašně se bojím pavouků a v takovém parku jich předpokládám zvýšený výskyt.

Výhledů jsem se nemohla nabažit. První z těchto dvou fotografií je současně asi můj nejoblíbenější snímek, který jsem za celou dobu udělala. Hra světla a stínů v kombinaci s širokou planinou byla dech beroucí.

Současně jsme dnes úplnou náhodou objevili malý zázrak. Cestou nebo spíš necestou, k našim bungalovům, jsme viděli ukazatel „pravá italská pizza“. Původně jsme se tomu jen od srdce zasmáli, ale zvědavost a hlad v nás postupně hlodaly víc a víc a tak jsme se rozhodli toto místo navštívit. O to větší bylo překvapení, když nás v domku se zahradou uvítal pravý a nefalšovaný Ital!! To bylo něco pro Michala. Ihned jsme se dali s pánem do řeči a do teď nemůžu uvěřit tomu, že jsem skutečně na Madagaskaru jedla naprosto dokonalou pizzu, lepší než leckde v Itálii. A opět jsme slyšeli onu známou větu, kterou tu říkají skoro všichni. „Madagaskar je krásná země, jen škoda, že jsou tu malgaši“

Ital s jeho úžasnou pecí a otevřenou kuchyní.

Čekání nám zpříjemnilo naše oblíbené Three Horses beer.

Takhle dobrou pizzu jsem měla snad jen v Neapoli. Při nejbližší cestě na Madagaskar se tu zase budu muset zastavit ;-)

Náš bungalov uplácaný z hlíny.

A žába, která mě tak smrtelně vyděsila. Odnesla jsem jí pak k potůčku, ale druhý den byla v koupelně zase. Pochopila jsem tedy, že ona byla obyvatelkou bungalovu dřív než já, omluvila jsem se jí a už jí nikam nepřenášela.

Zážitek tu přebíjí zážitek a tak srdečný Ital málem úplně zastínil ráno, kdy jsem čekala v autě, než Michal s mamkou vymění peníze v bance. Za tu dobu se u auta zastavilo snad deset lidí, co se pokoušeli vzbudit ve mně co největší lítost, abych jim dala peníze. Bohužel jsem u sebe žádné neměla a o to smutnější bylo se na ty lidi dívat. Na lidi, kteří by pro pár drobných udělali snad cokoli. Musela jsem v jejich očích být naprosto bezcitná, ale nemohla jsem nic dělat a i kdybych chtěla, nemůžu přece nakrmit celý Madagaskar. Nakonec přišel ještě malý asi pětiletý chlapeček. Udělal před autem dvě hvězdy a přemet, oblečený jen v kraťasech, přilepil svůj nos na okénko, kde jsem seděla. Natahoval ke mně ruce a zvědavě si prohlížel vnitřek našeho auta. Myslím, že vlastně ani nežebral, jen byl zvědavý a smutně koukal. Dívala jsem se mu do očí a snažila se alespoň mile usmívat, ale pak jsem si vzpomněla, že mám v taštičce karamelové lízátko. A tak jsem stáhla okénko a zeptala se, jestli ho chce. Ihned po něm chňapnul a vesele odběhl. Ty jeho oči si budu pamatovat už napořád. V takových chvílích ani nefotím, takové okamžiky si nechávám jen pro sebe.

Je zvláštní, kolik radosti může udělat i obyčejná voda. Když jsme dnes projížděli jednou velmi suchou oblastí, viděli jsme dva pasáčky zebu, jak jdou v té výhni po silnici a když jsme je míjeli, jeden z nich si ukázal do pusy a naznačil, že chce pít. Nechce peníze, nežebrá, prostě jen potřebuje pít. Zastavili jsme a dali klukům dvoulitrovou láhev vody. V jejich očích bylo vidět absolutní štěstí. Zdálo se, že ani jeden z nich nečekal, že bychom mohli skutečně zastavit. Když jsme pak odjížděli, ve zpětném zrcátku jsem viděla, jak chlapec dal ruku s vodou až nad hlavu a radostí vyskočil do vzduchu.

Pokud mě Madagaskar alespoň něco naučil, tak je to neplýtvat vodou. Pokaždé, když se sprchuji, vzpomenu si na malé děti s kanystry na hlavách a snažím se být trochu rychlejší a nepouštět kohoutek naplno.

Autor: Veronika Janů | pátek 26.8.2016 11:11 | karma článku: 16.25 | přečteno: 279x

Další články blogera

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zamyšlení na závěr

Dnes jsem vstala nějak brzy, asi je to tím, že je dnes poslední den. Zabalím poslední věci a vrátíme auto, které nám neuvěřitelně dobře sloužilo. Zkrátka už jen pár hodin a opustíme Madagaskar.

4.12.2016 v 11:48 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - zpátky v Taně

Probudila jsem se do zataženého rána a marně přemýšlím, jak nacpu do kufru všechny dárky, které jsem koupila.

13.11.2016 v 9:47 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 252 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - je to blízko!

Člověk by nikdy neměl říkat, že už ho nemůže nic překvapit, a už vůbec ne tady na Madagaskaru. Nevím, za co jsme si to právě dnes zasloužili, ale pravděpodobně jsme byli jen po zásluze potrestáni za dobré skutky.

14.10.2016 v 12:38 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 368 | Diskuse

Veronika Janů

Road trip Madagaskar - co se děje kolem cest

Dnes ráno jsme se probudili doslova v botanické zahradě. Naším cílem pro dnešní den se totiž stal národní park Ranomafana.

3.10.2016 v 11:03 | Karma článku: 21.05 | Přečteno: 338 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Hanka Slanařová

Zakarpatská Ukrajina na koních

Pokud někdo koukal do telefonu, tak jenom proto, aby si prohlédl fotky, které právě vyfotil. I přes všechny nádherné snímky ale člověk neprohlédne místní krásu, dokud si ji sám neprožije. Zakarpatské poloniny.

18.10.2017 v 17:06 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 354 | Diskuse

Jana Schlitzová

Vodní dílo Stráž pod Ralskem

Slunce prosvětlovalo žloutnoucí i krvavě červené podzimní olistění stromů. Vydaly jsme se k vodní nádrži. Slunce si s námi začalo hrát a tak temné mraky střídalo dvouvteřinové rozsvícení slunce a obrazy v krajině se rychle měnily.

18.10.2017 v 11:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 270 | Diskuse

Ervín Dostálek

Severská romance 8:Tou nejnavštěvovanější přírodní atrakcí Norska je vodopád Voringsfossen

Nahoře parta Japonců s foťáky a tyčemi na selfiesnímky s vodopádem, my se pak prodíráme dolů do kaňonu, kde se voda po pádu ze 182 metrové výšky opět stává řekou Bjoreio, v níž rybáři chytají ryby, jimž se tu překvapivě tak daří.

18.10.2017 v 7:24 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 75 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak jsme mrzli v Thajsku

Pokud jste cizinec v Číně, jediný způsob jak přežít Čínský nový rok je vypadnout ze země. My tentokrát po dlouhé době opět do Thajska a Kambodže. Tento rok jsme si ale vzali počasí sebou...

17.10.2017 v 14:00 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 524 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 7: Z hardangerského "Domova vandráků" k fantastickým vodopádům

Jsa ubytováni v Hardanger Vandrerhjemu v Lofthusu u Sorfjordu, pobočném zálivu Hardangerfjordu v jižním Norsku, se chystáme do Kinsarviku do údolí Husedalen k jeho čtyřem fantastickým vodopádům střežícím vstup do NP Hardangervidda

17.10.2017 v 7:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 703
Jsem zdravotní laborantka, tato práce mě sice baví, ale daleko radši se věnuji focení. Velice toužím po tom stát se skutečnou fotografkou. Navštívila jsem spoustu zajímavých míst a ráda bych se s ostatními podělila o své postřehy ale hlavně o fotografie. Další mojí velkou láskou je dobré jídlo, ráda zkouším nové věci a nebojím se experimentovat. Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/ https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy http://www.veronikajanu.cz/


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.